Ledové čaje, kdo by je dnes neznal. V horkých letních dnech přijdou k chuti. Nejsou přeslazené a díky své jemné ovocné chuti a příjemné teplotě dokonale osvěží. Kde mají své kořeny a liší se první recepty od těch, které známe?

Nejstarší zmínky o ledové variantě čajů můžeme nalézt v anglických a amerických kuchařkách pocházejících z počátku 19. století. Připravovaly se z čaje zeleného a podávaly se s likérem. Nazývaly se „punches“. Nápoje získávaly jména po významných osobnostech, např. „Regent’s Punch“ pojmenovaný po anglickém panovníkovi Jiřím IV.

Je libo ledový čaj černý nebo zelený?

Popularita ledových čajů vzrostla s vynálezem lednic a mrazáků – v USA byly běžně rozšířeny od poloviny 19. století. Nejstarší tištěný recept na ledový čaj pochází z roku 1879.

„Poté, co se začne vařit voda v konvici, slijte jeden litr a dejte do něj 2 vrchovaté lžíce zeleného čaje. Pokud chce někdo ledový čaj k večeři, připravte ho kolem snídaně. V čase večeře konvici sceďte do džbánu, nic nemíchejte. Nechte ho odstát a pak přelijte do karafy. Sedlina z čaje zůstane na dně džbánu. Naplňte sklenice ledem, přidejte 2 lžíce cukru do každé z nich a zalejte čajem. Dochuťte šťávou z citrónu – díky němu bude nápoj svěžejší a zdravější.“

V roce 1884 vyšel poprvé recept na ledový čaj, jehož základem nebyl čaj zelený, ale černý. Zároveň se společně s touto novinkou objevila informace, že znají ledový čaj i v Rusku – byl nazýván „Russian tea“ – v létě si Rusové dávali do teplého nápoje místo cukru kostky ledu.

Začátkem 20. století začali lidé preferovat ledový čaj z černého čaje místo zeleného, a to díky poměrně levnému dovozu kvalitního černého čaje z Indie, Ceylonu, jižní Ameriky a Afriky. V kavárnách Costa Coffee dokonce můžete ochutnat ledové čaje, jejichž základem je čaj bylinný – konkrétně mátový doplněný kořenem lékořice. Skvěle chutná v kombinaci s malinovou příchutí. Rozhodně ale neuděláte chybu, pokud si ho necháte namíchat i třeba s broskví nebo citrónem.

Ledovým čajům pomohla Světová výstava

Průlom v historii ledových čajů přišel až v roce 1904. V St. Luis právě probíhala Světová výstava, a protože bylo neskutečné horko, lidé odmítali pít teplé nápoje. K chuti tak přišly právě ledové čaje, které začali nabízet ve východoindickém pavilonu.

Kvůli nezájmu o horké nápoje vzal ředitel pavilonu Richard Blechynden lahve plné teplého indického čaje a postavil je uzávěrem dolu. Čaj pak protékal ledovými trubkami, které ho ochladili. Po světovém veletrhu nabízel bezplatně „nový drink“ lidem v nákupním centru v New Yorku. Od té to chvíle se stal ledový čaj „plnohodnotným“ chlazeným nápojem, jehož obliba se začala rychle šířit.

Popularita ledových čajů také vzrostla s americkou prohibicí (1920-1930), protože lidé museli najít nějakou alternativu za pivo, víno a další alkohol.

Inspirujte se nebo ho ochutnejte v kavárnách

Standardem pro výrobu ledového čaje se stal recept z kuchařky z roku 1928 (Southern Cooking od paní Henrietty Stanley Dull).

„Čaj zalijte čerstvě uvařenou vodou a louhujte 3-5 minut, poté čajové lístky odstraňte. V zásadě musí být ledový čaj silnější, protože se k němu ještě přidá led. Nejoblíbenější je středně silný čajový extrakt z dobré směsi černého čaje. Zelené a černé čaje se pijí spíše horké. Poté, co čaj sladíte, nezapomeňte, že se bude ještě míchat s ledem – oslaďte ho raději o něco více, než přidáváte cukr do klasického horkého čaje. Směs promíchejte s kostkami ledu, dochuťte citronem a ozdobte snítkou máty, jahodami, třešněmi, plátkem pomeranče nebo ananasu.“

V současné době je možné louhovat čaj, který je základem pro čaj ledový, pouze půl minuty.

Základ připravený z čaje zeleného, černého či mátového se pak dochutí jednou z oblíbených příchutí – malinou, broskví či citrónem. Odměnou vám je čerstvá chuť ovoce snoubená s jemností čaje a kostkami ledu, která dokonale uspokojí vaše chuťové pohárky