Len patří mezi tradiční hospodářské plodiny. Samotné lněné semínko najdeme na trhu jako hnědý a zlatý len. Hnědý len se vyznačuje typicky oříškovou chutí, zlatý len je chuťově jemnější. Oba druhy mají téměř totožné výživové složky, liší se pouze barvou semene.
Lněná semínka se vyznačují vysokým obsahem vitamínů B1, B2, B3, B5, B6, vitamínu E. Dále obsahem vápníku, železa, manganu, hořčíku, fosforu, draslíku, selenu a zinku. Lněná semínka obsahují cca 30 % tuků, konkrétně omega 3 mastné kyseliny, které se vyskytují hlavně v rybím tuku, snižují hladinu cholesterolu v krvi, posilují paměť, imunitu a dobře působí na naši nervovou soustavu. Fungují jako prevence srdečních onemocnění, například eliminují riziko srdečního infarktu a mozkové mrtvice.
Vedle prospěšných omega 3 mastných kyselin obsahují lněná semínka také koncentrace fytoestrogenů lignanů, což jsou rostlinné estrogeny, které se v našem organismu chovají podobně jako estrogeny lidské.
Lněná semínka jsou vyhledávaným zdrojem vlákniny a zejména proteinů (cca 20 g/100 g), proto jsou vyhledávanou potravinou vegetariánů a veganů. Dokonce mají schopnost tlumit hlad tím, že snižují glykemický index potravin. Lněné semínko můžete přidávat téměř do čehokoli – do polévek, salátů, masových karbanátků, pečených moučníků či palačinek.
Lněná semínka mají protivirové, protizánětlivé, antibakteriální a protiplísňové účinky, pomáhají při stavech jako je astma a artritida. Konzumace lněných semínek upravuje krevní tlak, stabilizuje cukr v krvi, odvádí přebytečný tuk z tkání a upravuje metabolismus, podporuje hubnutí.
Lněné semínko je také bohaté na tzv. slizy. Má totiž schopnost nasáknout do sebe značné množství vody, při čemž vytvoří sliz, který protáhne střeva a pomůže je pročistit. I z tohoto důvodů pomáhá lněné semínko při zácpě a průjmech. Kromě toho, že lněné semínko funguje jako přírodní projímadlo, snižuje také riziko nádorových onemocnění, pomáhá při lupénce nebo ekzému.
Preventivně působí proti rakovině prsu a zmírňují návaly horka při menopauze. Plusem navíc je udržování mladistvé pleti. Při dlouhodobé konzumaci lněných semínek je třeba dávat pozor na jejich schopnost snižování kouagulační schopnosti a možnost vyvolat krvácení. Doporučená denní bezpečná dávka je cca 60 g lněných semínek.
Nejlepší je konzumace semínek za syrova. Jedině tímto způsobem si semínka uchovají všechny živiny (vitamíny, minerály a esenciální oleje). Semínka tedy v nejlepším případě tepelně neupravujeme (pečení, pražení či ohřev při vysokých teplotách), kromě ztráty cenných látek by semínka produkovala látky toxické, stala by se z nich mrtvá strava bez živin. Semínka však můžeme bez obav drtit, mlít a namáčet, u semínek s tvrdou slupkou či skořápkou je to velmi vhodné pro snazší konzumaci i trávení. V případě sekaných a mletých semínek dbáme na to, abychom je zkonzumovali co nejdříve. Při koupi proto vybíráme semena syrová, nepražená, nesolená a neslazená.
Přečtěte si také:
Záněty močových cest – mezi riziková období patří začátek sexuálního života a menopauza
na Ordinace.cz
