Otázka míří ke sladkým bobulím, nikoli k lahodnému vínu, které se z nich vyrábí. Patří mezi nejoblíbenější sezonní ovoce a jsou plné látek cenných pro naše zdraví.
Hroznové víno tvoří neoddělitelnou součást stravy lidí žijících v oblasti Středozemního moře a patří k základním rysům jejich kultury. Protože se této rostlině v teplých přímořských podmínkách dařilo vždy dobře, pěstuje se tam již po celá tisíciletí. Nedávné vědecké výzkumy odhalily, že lidé žijící ve Středomoří vděčí za svoje dobré zdraví některých specifickým látkám nacházejícím se v hroznovém vínu.
Hroznové víno dodává energii buňkám ve formě jednoduchých cukrů, které pomáhají srdci při jeho práci. Fenolové nevýživné látky přítomné v hroznovém vínu, hlavně ve slupce (flavonoidy a rosveratrol) mají všeobecně příznivé účinky na cirkulaci krve v arteriích, jsou obzvlášť důležité pro koronární arterie. Působí na rozšíření cév, čímž se zvýší průtok krve. Krevní destičky tak nevytváří sraženiny, což zabraňuje ukládání cholesterolu na stěnách artérií, čímž se snižuje riziko jejich ucpávání, ke kterému dochází při arterioskleróze.
Rosveratrol, přítomný v hroznovém vínu, ale především v jeho slupce, vykázal při experimentech protirakovinné účinky. Přestože se využití této látky při léčbě rakoviny stále zkoumá, častá konzumace hroznového vína se doporučuje jako doplněk terapie všem lidem, u nichž diagnostikovali rakovinu nebo patří do rizikové skupiny.
Hroznové víno je mírné projímadlo, které pomáhá při chronické zácpě způsobené zpomalenou funkcí střev. Udržuje též rovnováhu střevní flóry a omezuje hnilobné procesy zapříčiněné stravou bohatou na živočišné proteiny.
Má močopudné účinky, napomáhá vyplavování jedovatého odpadu z organismu. I když organické kyseliny dodávají hroznovému vínu nakyslou chuť, mají v krvi alkalizující účinek. Alkalizace krve a moče ulehčuje likvidaci kyselého metabolického odpadu (např. kyseliny močové) z ledvin. Pravidelná konzumace hroznového vína je prospěšná zejména pro lidi trpící dnou, obezitou a ty, kteří jedí nadmíru masných výrobků.
Díky svým diuretickým účinkům, jakož i skladbě minerálů a nízkému obsahu proteinů, se hroznové víno doporučuje v případech selhání ledvin, ke kterému došlo následkem nefritidy (zánět ledvin), nefrózy (nezánětlivé onemocnění ledvin) či jiných chorob.
Hroznové víno je jedním z nejbohatších druhů ovoce na železo. Rozinky ho obsahují dokonce 2,6 mg/100 g, jsou tedy velmi prospěšné pro jedince s anémií (chudokrevnost), jejichž stav se po pravidelné konzumaci rozinek výrazně zlepší.
Hroznové víno aktivuje detoxikační účinek jater zvýšenou produkcí žluče a proto je cenné při cirhóze a břišní vodnatelnosti (nahromadění tekutiny v dutině břišní).
Tvorba krevních sraženin v arteriích a žilách se dá snížit konzumací hroznového vína, rozinek nebo pitím hroznového džusu. To je důležité zejména pro ty, kdo překonali mrtvici nebo k ní mají dispozici. Hroznový džus a hroznová šťáva tak ochraňují kardiovaskulární systém a nemají žádné vedlejší účinky.
Červené víno (ne bílé) má podobné účinky jako hroznová šťáva, ale oproti hroznové šťávě či džusu má řadu nevýhod. Víno obsahuje málo sacharidů a vitamínů a je v něm etylalkohol, látka, která poškozuje lidské zdraví. Přesto některé výzkumy naznačují, že pitím 100 až 200 ml (1/2-1 sklenice) červeného vína denně se snižuje riziko úmrtí při infarktu myokardu. Ukazují však, že toto platí jen u lidí ve věku nad 50 let. Když se ale uvedené množství překročí, tedy pokud se pije více než 200 ml vína denně, zvýší se pravděpodobnost úmrtí na kardiovaskulární choroby a může vzniknout mnoho dalších zdravotních problémů.
Přečtěte si také: Nová metoda léčby srdce poškozeného těžkým infarktem na ordinace.cz
